V A3V se dovídáme stále něco nového.

Co mne zaujalo z historie.
 
4 miliony let - první stopy člověka. Co je tedy člověk?
Můžeme ho samozřejmě charakterizovat jako živočicha. Má všechny charakteristické znaky zvířete a lze ho rovněž zkoumat očima zoologa, jak to s vtipem udělal například Desmond Morfia v knize "Nahá opice".Existuje asi sto třiadevadesát druhů žijících primátů. Z nich sto devadesát dva je pokryto srstí. Vyjímkou je nahá opice, která se sama pojmenovala Homo sapiens...(před ní ještě existovala Homo sapiens neanderhalensis). Homo sapiens před 30 tisíci let pracoval s lukem a šípy. Homo sapiens je pyšný na to, že má největší mozek ze všech primátů. Nahá opice se projevuje velmi hlasitě, je krajně zvědavá a libuje se v přemnožování.
 
Také prof. MUDr. Vladimír Vondráček ve své knize "Úvahy psychologicko-psychiatrické" uvádí: Cosi člověku velmi podobného běhalo po zeměkouli asi již před 1/2 milionem let, tj. asi před 16.000 generacemi. "Moderní" člověk, s nímž by bylo možno již pobesedovat, žije 40.000 let. Na geologických modelových hodinách jednoho dne je to necelé 1 1/2 vteřiny.

S přetvářením přírody člověk také vytváří i přetváří sám sebe - žije v dějinách. Proto se lidstvo tak rychle vyvíjí - ne jako biologický druh, ale právě ve svých specifických schopnostech í (nectnostech).

Totéž lze říci o rostlinách. Vůbec nejsou nevšímavé a netečné ke změněným podmínkám. I rostliny prošly svým vývojem.
 
Co z nás udělalo lidi ?
 
Myšlení - této záhadné funkci mozku jsme zavázáni za to, že jsme přežili v boji o bytí. Dokonce i tehdy, když děláme hlouposti, zůstáváme rozumnými bytostmi, representanty druhu Homo sapiens.
Slavný švýcarský vědec Jean Piaget objevil důležité zákony rozvoje lidského myšlení. Uvádí: "Naše myšlenkové pochody a rozumová činnost nám není dána v konečné podobě. Formuje se v procesu předmětné činnosti dítěte, v zacházení s věcmi."

Jaký je rozdíl mezi myšlením lidským a zvířecím ? Chování živočichů vychází pouze z vrozených mechanických schémat, která jsou nazývána různě - instinkt, pud, primární motivace základní potřeby, které jsou vrozené. Genetická paměť je přenášena z generace na generaci. Byl proveden pokus s vydrou a paviánem - obě mláďata byla vychovávána mimo své přirozené prostředí. Jedno daleko od vody, druhé daleko od lesa a dostávali i nezvyklou potravu. Potom je pustili do přirozeného prostředí. Vydra se vrhla do vody a za chvíli požírala  svou první rybu. Kdežto ubohý pavián vrážel do větví, trhal jedovaté bobule a ani ho nenapadlo hledat pod kameny hmyz. Čím vyvinutější je mozek, tím bezmocnější jsou jeho mláďata a tím víc informací jim musí dodat.
 
Paměť - díky paměti stali se lidé lidmi. Naučili se přemýšlet, vládnout svému osudu. Díky paměti si podrobili oheň, naučili se řemeslům, vynalezli písmo a nakonec vzlétli ke hvězdám. Pokoušejí se ji rozluštit psychologové, fyziologové, psychiatři, neurologové, biochemici i jiné vědní obory. Labyrint paměti je neobyčejně spletilý. Co si pamatujeme a co ne, a proč ? Má paměť hranice ? Kde je uložena ? Podobně je to s vybavováním. V posledních letech se situace hodně změnila. Jsou vytvořeny modely k řešení tohoto problému.
 
Písmo - lidé se rodí a umírají již milion let, ale teprve šest tisíc let píší. Napsal René Etiemble. Vývoj písma byl složitý. Od piktografie (obrázkové písmo) k ideografii (k písmu pojmovému). Vynález písma je nedocenitelný. Uchovává poznatky. Umožňuje návaznost kulturního vývoje. Ne každý jazyk existuje v mluvené a psané podobě. (Z asi 3000 jazyků světa jen 225 národů má vlastní písemnictví, existuje asi 400 druhů písma). Slovanské národy dnes používají latinku a jiné cyrilici (azbuku). Platón řecký filosof již před našim letopočtem upozornil, že vynález písma způsobil zhoršení paměti. Proto si lidé začali zapisovat věci, aby v případě, že na ně zapomenou, měli po ruce to, co měli vědět.
 
Při utváření osobnosti nepůsobily genetické vlivy a vlivy prostředí nezávisle, ale spolupůsobily od okamžiku narození. Protože poskytují dětem jak geny, tak prostředí. Mezi genotypem ditěte  (vrozené osobnostní vlastnosti) a prostředím existuje trvalá korelace. (vzájemná závislost).
 
Lubomír D.